Recenze: Ledový drak

Název: Ledový drak (z orig. The Ice Dragon)
Autor: George R. R. Martin (George Raymond Richard Martin)
Nakladatelství: Argo
Série: /

Anotace: Ledový drak byl stvoření opředené legendami a vzbuzující strach. Žádný člověk totiž ledového draka nikdy nezkrotil. Ale Adara se ho nebála. Adara totiž byla zimní dítě, narodila se za nejkrutějšího mrazu, jaký kdo pamatoval. Když jí byly čtyři roky, poprvé se ho dotkla, a v pěti letech se poprvé proletěla na jeho širokém, chladivém hřbetě. Později, když jí bylo sedm, jednoho klidného letního dne přiletěli ze severu ohniví draci a napadli poklidnou farmu, jež byla Adařiným domovem. A jedině zimní dítě - a ledový drak, který Adaru miloval - dokázali zachránit svět před úplným zničením.

Adara je dítě zimy, narodila se za nejkrutějšího mrazu, jaký kdo pamatoval. Žije ve světě sužovaným válkou a draky. Existuje však jeden drak, který nebyl nikdy zkrocen. Je z ledu a přichází s každou zimou do Adařiny vesnice. Poprvé se ho dotkla, když jí byly čtyři roky a o rok později se na jeho chladivém hřbetě proletěla. Pak jednoho klidného letního dne přiletí ze severu ohniví draci. Dokáže Adara s ledovým drakem uchránit její domov?

Zima se blíží. Slova Starků dobyla svět a George Martin nyní patří mezi nejúspěšnější autory fantasy a sci-fi knih. Určitě znáte příběh Hry o Trůny a bastarda Jona Sněha, protože tahle "pohádka" je doplňující knihou pro sérii Písně ledu a ohně. Jon Sníh při jedné hlídce na Zdi vzpomíná na příběh Adary a ledového draka, který mu vyprávěla chůva, když byl ještě malé dítě. Tento příběh mu utkvěl v hlavě na pěkně dlouhou dobu.

Ledový drak mě zaujal po vizuální stránce. Jsem velice háklivá na knížky s draky a když je autorem sám Rozparovač oblíbených postav, okamžitě po knížce sahám a přečtu si anotaci. Samozřejmě mě ihned zarazila tloušťka. U Martina jsem byla vždycky zvyklá na pěkně vyhlížející bichle, ale kdepak! Tahle "bichle" má pouze 123 stránek, z toho většinu stránek zaplňují nádherné ilustrace od Luise Roya. Abyste se necítili ochuzeni, přikládám ty nejhezčí ilustrace! :)

Adara je takové netypické dítě s ledově modrýma očima, které je studené jako led a nikdo nikdy nespatřil její úsměv na tváři. Není zrovna nejhovorovější a nejraději se toulá po okolí a staví hrady ze sněhu, pokud ten sníh samozřejmě napadne. Takhle vlastně poprvé spatřila ledového draka, kterého se v žádném případě nebála. Cítila se v bezpečí, jako by je něco spojovalo.

Připadá mi, že Adara byla nemile diskriminována, protože byla jiná, odlišná od všech ostatních. Její vlastní otec ji zavrhoval, protože si myslel, že kvůli ní maminka umřela při porodu. Tohle se bohužel stávalo ve středověku a fantasy svět není výjimkou. Já jsem s Adarou soucítila, byla tak malá a osamělá. 

Ukázka: Když ledový drak zamával křídly, zafoukal studený vítr, rozvířil se sníh a zdálo se, jako by se celý okolní svět schoulil a roztřásl. Když se občas uprostřed zimy v nějakém stavení náhlým poryvem větru rozlétly dveře, hospodář je běžel zavřít na závoru a říkal: "Někde tady létá ledový drak."

A když ledový drak otevřel svou obrovskou tlamu a vydechl, nevyšlehl z ní oheň ani nevyšel palčivý sirný zápach jako u menších draků.

Ledový drak vydechoval chlad. (str. 35)

Buďme dobrotiví a ohodnoťme tuhle pohádečku 4 hvězdičkami. Sice to nebyla Hra o Trůny, ale povedla se mu celkem dobře a určitě bych se pustila do dalších... Bohužel se nikdy nedržím vlastních plánů (co se četby týče) a přeskakuji z jednoho žánru na druhý, aby tenhle blog nebyl o jednom a tom samým. I blogger občas trpí.

Obálka

Portugalská - Španělská - Anglická